HLAVNÍ

HISTORIE

PARTNERSKÉ ŠKOLY

NOROVÉ V ČECHÁCH

ČEŠI V NORSKU

 

2009

 

Počasí nám opět přálo: většinou slunečno, jen s pár obláčky na obloze, jen škoda  že větrno  a chladněji než loni loňský teplotní rekord je asi nepřekonatelný.  Pouze v den výjezdu do hor přišlo pár přeháněk, jedna z nich dokonce sněhová ani ta nás však nedokázala odradit od obdivování tundrové květeny, zejména nízkého keříku Phyllodoce coerulea, který jsme letos viděli kvést vůbec poprvé.

Nejvíce si jeho focení užíval samozřejmě profesor Bílek, ale ani mnozí studenti kvůli němu neváhali projít sněhovou plání a překonat vodopád!

 

Soutěž

 

Početnější zastoupení literární kategorie letos dovolilo představit zde hned dvě práce studenti, kteří se rozhodují, zda se přihlásit na další ročník, a chtějí se dozvědět něco více o průběhu zájezdu očima svých starších spolužáků, by si je měli určitě přečíst! Fotografická kategorie je jako vždy obsazenější.

 

FOTOGRAFICKÁ  KATEGORIE

 

1. místo: Vigelandpark

Jana Charvátová. 3.B

 

2. místo: Zlatý úsměv

Martina Šeinerová, 2.B

 
3. místo: Jomfrulandský maják
Anna Vodičková, 7.O
 

LITERÁRNÍ  KATEGORIE

 
1. místo: Zážitky z Norska

Kde jinde máte příležitost toto a mnohé jiné zažít spatřit na vlastní oko? Ptáte se co? Už jste např. někdy viděli pana Bílka ve chvíli, kdy se raduje, že našel „takovejhle špek“? Nebo nádherný rudo-zlatavý západ Slunce pozdě v noci na skalách malého ostrova Jomfruland? A už jste se někdy pohupovali na několik desítek centimetrů tlusté vrstvě rašeliníku?

To samozřejmě není vše… Pro otužilejší a akčnější povahy brodění a potápění se při lovu řas v Severním moři a také procházka po sněhu pro bosé nožky bez ponožky.

Ale přeci teď nemohu vyzradit vše. Co by to pak bylo za výlet bez překvapení? Jediné, co si mohu ještě dovolit prozradit je, že kdybych se znovu rozhodoval, jestli jet, neváhal bych.

Co mě trošku překvapilo? Norové jsou národ vskutku osvícený. Svítí od rána až do večera, někdy i v noci, kdy je „tma“.  

Vojtěch Draganov, 7.O
 
2. místo: Norské putování

Dne 31.6.2009 jsme vyjeli na výměnný pobyt do Norska. Jelo 30 studentů, 2 profesoři a paní ředitelka. Cesta byla náročná ale zvládli jsme to. Vůbec nelituji toho, že jsem jela i když jsem se necítila tak úplně jako doma, ale poznala jsem na druhou stranu Emily s jejími rodiči, jejich žití a spoustu přírodních krás. První den jsme přijeli a hned nás uvítali grilovací párty ve škole. To bylo velice přátelské, protože jsme se navzájem seznámili a poté jsme si mohli zahrát volejbal. Po té dlouhé cestě to bylo příjemné.

Po té jsme každý odjeli do svých norských rodin. Já jsem byla ve dvojici s Ríšou. Rodiče a její sestra nás přivítali a provedli po svém dřevěném domě. Druhý den jsme měli v plánu návštěvu hlavního města – Osla. Protože jsme měli volná místa v autobuse, tak s námi jeli i někteří norští studenti. Prošli jsme si město a také Vigelandpark plný překrásných soch, z nichž nejznámější je socha rozzlobeného chlapečka.

Když jsme se vrátili z Osla, tak jsme měli večer s Nory. Někdo šel na bowling, někdo na pizzu nebo se doma dívali na film či grilovali.Ve středu jsme vyrazili na ostrov s názvem Jomfruland. Na ostrově jsme prošli zajímavá místa, jako například písečnou a kamennou pláž či maják a vyhlídku. Pan profesor Bílek nás vždy provázel svým proslovem k rostlinstvu, které zde rostlo. Na kamenité pláží jsme měli veliký úkol – najít alespoň jedno rejnočí vajíčko. A našly se tři! V moři jsme pak měli najít určité druhy řas. Někteří se při tom i vykoupali.

Na ostrově jsme přespali v chatkách, někteří i ve stanech. Bylo to pěkné a myslím si, že jsme ani nehladověli, protože jsme měli  spoustu jídla od svých norských rodin.

Ve čtvrtek jsme se vrátili asi kolem 17 hodiny a večer jsme šli do města, kde jsme navštívili zdejší hřbitov a také park, kde byly dřevěné domky z dřívějších dob.

V pátek jsme vyrazili do hor, kde jsme nafotili nádherné fotografie, ale i natočili blázny, kteří se ,,mazlili se sněhem“.

Po návštěvě hor se ale blížil konec pobytu. Měli jsme poslední večer s Nory a tak jsme vyrazili na pláž a udělali velkou ,,beach party“. Vyfotili jsme hromadnou fotku a šli naposledy spát do rodin.V sobotu jsme si od rodiny vyžádali navštívit město, abychom si ještě něco nakoupili. Loučení bylo smutné ale budu vzpomínat v dobrém.Velice mě překvapilo jaké to tam je .Myslím si, že lidé žijí velice zdravě. Pijí často obyčejnou vodu a místo čaje se pije spíše káva. Lidé mají spíše domečky ze dřeva s pozemkem kolem a ne jako u nás byt v panelákovém domě. Má tam skoro každý svůj baráček. Díky známému rybolovu jedí také často ryby.V Norsku mají prohibici alkoholu a myslím si, že je to správné. Překvapilo mě třeba, že když už si chcete koupit alkohol a můžete, tedy je vám více než 20 let, tak ve všední den do 18 hodin a o víkendu do 20 hodin, a to ještě jen ve specializovaných obchodech, kterých není mnoho. Také mě velice překvapilo, že všichni mluví skvěle anglicky a to byl nejlepší způsob, jak se naučit mluvit v cizině. Prostě vás to donutí něco říci. Pobyt v Norsku mi dodal krásné zážitky a poznání něčeho nového. Například jsem poprvé jedla soba. Jejich typický hnědý sýr mě moc neoslovil, ale ochutnala jsem ho. Emily nás učila i nějaká slovíčka v norštině.

Emily byla z britské rodiny ale narodila se v Norsku a o to víc se mi líbil jejich styl žití, protože i přes to, že žili rodiče nějakých 20let v Británii, tak žili naprosto norský život.

Nakonec jsme se rozloučili s rodinou a dostali jsme malý dáreček na vzpomínku. Cesta domů byla zpříjemněná nákupy na trajektu a o to víc jsem se těšila ke své pravé rodině.

Dagmar Svobodová, 3.A
 

HLAVNÍ

HISTORIE

PARTNERSKÉ ŠKOLY

NOROVÉ V ČECHÁCH

ČEŠI V NORSKU

aktualizováno: 7.2.2011

Gymnázium Kadaň

napište autorovi