HLAVNÍ

HISTORIE

PARTNERSKÉ ŠKOLY

NOROVÉ V ČECHÁCH

ČEŠI V NORSKU

 

Norové v Čechách

Norští studenti přijíždějí do Kadaně provázeni stále stejnou trojicí svých učitelů. Jsou to Ole Nordmark, iniciátor a duše projektu, Espen Paus, který kromě přírodních věd skvěle ovládá výpočetní techniku, a jejich nadřízená Heidi Halvorsen, vedoucí oddělení přírodních věd porsgrunnské střední školy. Jako čtvrtý je někdy doplňuje  některý z učitelů jazyků.

 

Ole a Espen Heidi (zcela vlevo) a její žáci na Úhošti
 

Norsko je severská země s čistým životním prostředím. Norské studenty proto u nás nejvíc zajímá to, co doma nemají: teplomilná stepní a lesní společenstva, a krajina zdevastovaná těžbou hnědého uhlí a emisemi vznikajícími při jeho spalování – samozřejmě včetně opatření na ochranu a zlepšení životního prostředí, která se dnes provádějí. Jeden den také tradičně věnují výletu do Karlových Varů nebo Prahy.

 

ÚHOŠŤ

Odpočinek na vrcholu Úhoště

Úhošť je čedičová tabulová hora na severovýchodním okraji Doupovských hor, oddělená od Kadaně řekou Ohří. Její strmé svahy obrácené takřka přesně ke čtyřem světovým stranám poskytují podmínky pro pestrou paletu nelesních i lesních společenstev a jsou chráněny jako národní přírodní rezervace. Na úpatí Úhoště, ještě mimo rezervaci, vytyčují norští studenti čtverce, ve kterých určují rostliny a sbírají je do herbáře, a také loví hmyz. Pak se společně vydají na vrchol. Na vrcholové plošině lze dobře sledovat, jak jsou stepní společenstva ohrožena náletem křovin a rozrůstáním válečky prápořité, a jak  pravidelné kosení toto nebezpečí snižuje. Okraj plošiny poskytuje takřka letecký pohled na Kadaň a okolní obce. Je to pro Nory příležitost dozvědět se něco o geologické stavbě a historii území, a také vytvořit si představu o rozsahu devastace podkrušnohorské pánevní oblasti.

Kobylka
 

Po návratu do Kadaně studenti ještě určují a preparují nasbírané rostliny a hmyz. Pomáhá jim v tom kromě jejich vlastních pedagogů učitel kadaňského gymnázia Ivan Bílek, který je také jejich tradičním průvodcem po Úhošti. 

Určování hmyzu Pomoc s určováním
 

ÝNAHORU

ÜÚHOŠŤ

ÜELEKTRÁRNY, VÝSYPKY A MRTVÝ LES

 

ELEKTRÁRNY, VÝSYPKY A MRTVÝ LES

Jeden den svého pobytu věnují Norové poznávání fenoménu těžby hnědého uhlí a jeho spalování v tepelných elektrárnách; seznámí se také s dopadem emisí oxidu siřičitého na krušnohorské lesy v 70. a 80. letech minulého století a dnešní snahou o jeho nápravu.

 
Před elektrárnou Tušimice II

Den začíná exkurzí do elektrárny – někdy to bývá Prunéřov II, jindy Tušimice II. Studenti tu poznají technologii výroby elektrické energie, zvláštní pozornost věnují procesu odsíření.

 

 

Po elektrárnách následuje exkurze na výsypky hnědouhelných dolů. Zde je zajímají nejvíce rekultivace – jejich rozsah, různé způsoby, a též plány do budoucna. Určováním rostlin ve vytyčených čtvercích pak poznávají  rozdíly mezi lesnickou a zemědělskou rekultivací, a srovnáním jejich výsledků se sousední nerekultivovanou plochou se přesvědčují o jejich prospěšnosti.

Výsypky Dolů Nástup Tušimice Určování na výsypkách
 
Mrtvý les

Nakonec je čeká výjezd na Krušné hory. Rozsah někdejší katastrofy na nich už dnes není na první pohled patrný, což je nejlepším důkazem úspěšnosti práce lesníků. Mrtvý les je už dávno vytěžený, jeho místo zaujaly provizorní porosty břízy a smrku pichlavého. Dnes se již pracuje na postupné obnově původní druhové skladby krušnohorského lesa. Poslední  kousek mrtvého lesa se dal vidět na úpatí Meluzíny nedaleko Klínovce; protože i ten se již začíná ztrácet v novém porostu, dávají v posledních letech Norové přednost návštěvě rašeliniště nedaleko německého Marienbergu s naučnou stezkou, která je seznamuje s problematikou obnovy rašeliniště po jeho částečném vysušení v éře bývalé NDR.

 

ÝNAHORU

ÜÚHOŠŤ

ÜELEKTRÁRNY, VÝSYPKY A MRTVÝ LES

HLAVNÍ

HISTORIE

PARTNERSKÉ ŠKOLY

NOROVÉ V ČECHÁCH

ČEŠI V NORSKU

aktualizováno: 7.2.2011

Gymnázium Kadaň

napište autorovi