|
Norové v Čechách
|
Norští studenti
přijíždějí do Kadaně provázeni stále stejnou trojicí svých
učitelů. Jsou to Ole Nordmark, iniciátor a duše projektu, Espen
Paus, který kromě přírodních věd skvěle ovládá výpočetní
techniku, a jejich nadřízená Heidi Halvorsen, vedoucí oddělení
přírodních věd porsgrunnské střední školy. Jako čtvrtý je
někdy doplňuje některý z učitelů jazyků.
|
 |
 |
ÚHOŠŤ
 |
Úhošť je čedičová
tabulová hora na severovýchodním okraji Doupovských hor,
oddělená od Kadaně řekou Ohří. Její strmé svahy obrácené takřka
přesně ke čtyřem světovým stranám poskytují podmínky pro pestrou
paletu nelesních i lesních společenstev a jsou chráněny jako
národní přírodní rezervace. Na úpatí Úhoště, ještě mimo
rezervaci, vytyčují norští studenti čtverce, ve kterých určují
rostliny a sbírají je do herbáře, a také loví hmyz. Pak se
společně vydají na vrchol. Na vrcholové plošině lze dobře
sledovat, jak jsou stepní společenstva ohrožena náletem křovin a
rozrůstáním válečky prápořité, a jak pravidelné kosení toto
nebezpečí snižuje. Okraj plošiny poskytuje takřka letecký pohled
na Kadaň a okolní obce. Je to pro Nory příležitost dozvědět se
něco o geologické stavbě a historii území, a také vytvořit si
představu o rozsahu devastace podkrušnohorské pánevní oblasti. |
 |
| |
|
Po návratu do
Kadaně studenti ještě určují a preparují nasbírané rostliny
a hmyz. Pomáhá jim v tom kromě jejich vlastních pedagogů
učitel kadaňského gymnázia Ivan Bílek, který je také jejich
tradičním průvodcem po Úhošti. |
 |
 |
ELEKTRÁRNY, VÝSYPKY A MRTVÝ LES
|
Jeden den
svého pobytu věnují Norové poznávání fenoménu těžby hnědého
uhlí a jeho spalování v tepelných elektrárnách; seznámí se
také s dopadem emisí oxidu siřičitého na krušnohorské lesy
v 70. a 80. letech minulého století a dnešní snahou o jeho
nápravu. |
| |
 |
Den
začíná exkurzí do elektrárny – někdy to bývá Prunéřov II, jindy Tušimice
II. Studenti tu poznají technologii výroby elektrické energie, zvláštní
pozornost věnují procesu odsíření.
|
| |
|
Po elektrárnách následuje exkurze na
výsypky hnědouhelných dolů. Zde je zajímají nejvíce rekultivace – jejich
rozsah, různé způsoby,
a též plány do budoucna. Určováním rostlin ve vytyčených čtvercích pak
poznávají rozdíly mezi lesnickou a zemědělskou rekultivací, a
srovnáním jejich výsledků se sousední nerekultivovanou plochou se
přesvědčují o jejich prospěšnosti.
|
 |
 |
| |
 |
Nakonec je čeká výjezd na Krušné hory.
Rozsah někdejší katastrofy na nich už dnes není na první pohled patrný,
což je nejlepším důkazem úspěšnosti práce lesníků. Mrtvý les je už dávno
vytěžený, jeho místo zaujaly provizorní porosty břízy a smrku
pichlavého. Dnes
se již pracuje na postupné obnově původní druhové skladby krušnohorského
lesa. Poslední kousek mrtvého lesa se dal vidět na úpatí Meluzíny
nedaleko Klínovce; protože i ten se již začíná ztrácet v
novém porostu, dávají v posledních letech Norové přednost
návštěvě rašeliniště nedaleko německého Marienbergu s
naučnou stezkou, která je seznamuje s problematikou obnovy
rašeliniště po jeho částečném vysušení v éře bývalé NDR.
|
|
